Morálka v Egyptskej knihe mŕtvych

Autor: Jozef Kamenský | 19.12.2009 o 13:07 | (upravené 21.8.2012 o 11:22) Karma článku: 2,89 | Prečítané:  1141x

Osudom človeka je stať sa duchovnom bytosťou. Hovoria o tom celé dejiny, i keď mnohí v nich vidia len to čo vidieť chcú na obraz svojho subjektívneho myslenia.

Mnohí majú predstavu že ľudský život je proste len o uspokojovaní určitých potrieb. Že udalosti dejín sú výsledkom stretov rôznych žiadostí, nálad a slepého uspokojovania niečo čo príroda po nás chce, hoci my to často ani pomenovať nevieme ...

Dnes nie je hanbou dať najavo že chcem len to čo si telo žiada. Veď si len zlepšujeme život, robíme si pohodlie, ustieľame si posteľ k večnému spánku ... Zabúdame však na to že k dnešnému pohodliu nám vybojovalo cestu tisíce rokov dlhá snaha našich predkov stať sa duchovne a duševne lepšími.

Staré národy s ich náboženstvami často vnímame ako niečo primitívne a bližšie nás už nezaujíma ich snaha čo vlastne chceli dokázať a prečo žili. Iste, pestovali sa aj dekadentné kulty, ale predsa sa dejinami vynie ako zlatá niť snaha o preduchovnenie človeka, o jeho zdokonaľovanie.

Človek si odjakživa nepokoroval vždy len okolitú prírodu, nepodroboval si len zvieratá, ale aj zviera v sebe. Tak ako vonku krotil divokú prírodu, tak dnu v sebe krotil svoje vášne, ktoré sa v procese dejín premieňali na schopnosti duše a ducha. A za to čím sme teraz, vďačíme práve tým kultom minulosti ktoré vychádzali hlavne z faktu, že osudom človeka je vymaniť sa z lona prírody, stať sa samostatnou bytosťou a následne premeniť svoju telesnosť na duchovosť.

Je chybou pozerať sa na myslenie minulosti ako na niečo čo nám už dnes nemá čo povedať. Ako na niečo čo nemá s prítomným časom žiaden súvis. Je chybou označiť prítomnosť za nejaký vrchol. To si myslel každý v dejinách a nebola to pravda ...

 

Egypská kniha mŕtvych

 

Bookdead.jpg

Približne v 16. stor. pred. Kr. začali vznikať spisy, ktoré slúžili k doprevádzaniu mŕtvych do záhrobia. Okolo múmie stáli kňazi a jeden hovoril za mŕtveho čo akože hovorí jeho duša. Medzi iným ja tam takáto spoveď:

"Ó kráčající dlouhými kroky, jenž jsi přišel z Onu! Nedopustil jsem se hříchu."

"Ó Mající oheň ve svém náručí, jenž jsi přišel z Cheriohu! Neloupil jsem."

"Ó Nosatče, jenž jsi přišel z Chmunu! Nebyl jsem lakomý."

"Ó Jenž pohlcuješ stíny, jenž jsi přišel z jeskyně! Nekradl jsem."

"Ó ty Strašlivého obličeje, jenž jsi přišel ze Sokarova sídla! Nezabil jsem člověka."

"Ó páre lvů, jenž jsi přišel z nebe! Nezmenšil jsem obilní míry."

"Ó ty, Jehož oči probodávají, jenž jsi přišel z Chemu! Nedopustil jsem se podvodu."

"Ó Plameni, jenž jsi přišel, obcházeje kolem! Neodcizil jsem majetku boha."

"Ó Drtiči kostí, jenž jsi přišel z Henennesutu! Nelhal jsem."

"Ó Paliči, jenž jsi přišel z Domu ducha Ptahova! Neukradl jsem pokrmu."

"Ó Obyvateli jeskyně, jenž jsi přišel ze západu! Neproklínal jsem."

"Ó Bělozubý, jenž jsi přišel ze Země jezerní! Neprohřešil jsem se ničím."

"Ó Krvežroute, jenž jsi přišel z popraviště! Neporazil jsem býka, patřícího bohu."

"Ó Žroute vnitřností, jenž jsi přišel od soudu třiceti! Nelichvařil jsem."

"Ó Pane pravdy, jenž jsi přišel ze sídla obou pravd! Nedopustil jsem se polního pychu."

"Ó Svůdce, jenž jsi přišel z Bastu! Nevyzvídal jsem o nikom v jeho domě."

"Ó Bledý, jenž jsi přišel z Onu! Nebyl jsem mluvkou."

"Ó Zlovolný, jenž jsi přišel z Usirova kraje! Nepřel jsem se o nic, co mi nepatřilo."

"Ó ty Jenž bys měl býti upražen, jenž jsi přišel z popraviště! Nesouložil jsem s ženou, mající manžela."

"Ó ty Jenž se díváš, co si kdo odnáší, jenž jsi přišel z Domu Minova! Nebyl jsem necudný."

"Ó Nejvyšší Nejstarší, jenž jsi přišel z kraje Datlových palem! Nešířil jsem strachu."

"Ó Bořiči staveb, jenž jsi přišel z . . . . . . . . . . . . . kraje! Neprohřešil jsem se ničím."

"Ó ty, Jenž odnímáš řeč, jenž jsi přišel z Velikého místa! Nebyl jsem vášnivý."

"Ó děcko, jež jsi přišlo z Onského kraje! Nebyl jsem hluchý k hlasu pravdy."

"Ó Hlasateli, jenž jsi přišel z Vesetského kraje! Nepobuřoval jsem."

"Ó Bastský, jenž jsi přišel ze svatyně Sokarovy! Nepřimhuřoval jsem očí!"

"Ó ty Jehož obličej jest obrácen nazad, jenž jsi přišel z doupěte odporu! Neposkvrnil jsem sebe sama, nesouložil jsem s mužem."

"Ó ty Jehož nohy jsou ohnivé, jenž jsi přišel z temnot! Neužíral jsem svého srdce."

"Ó Šiřiteli tmy, jenž jsi přišel z tmy! Nepřel jsem se."

"Ó ty Jenž odnášíš svou obět', jenž jsi přišel ze Saje! Nebyl jsem násilnický."

"Ó Pane obličejů, jenž jsi přišel ze Zeftu! Nebyl jsem ukvapený."

"Ó udavači, jenž jsi přišel z Cini! Nevzpíral jsem se svému svědomí, nesnažil jsem se uchlácholiti boha."

"Ó Rohatý, jenž jsi přišel ze Siovtu! Netlachal jsem."

"Ó Nefertume, jenž jsi přišel z Domu Ptahova ducha! Jsem bez hříchu ; neučinil jsem nic zlého."

"Ó ty Jenž neponecháváš zbytku, jenž jsi přišel ze Zedu! Nehaněl jsem krále."

"Ó ty Jenž činíš, co si přeješ, jenž jsi přišel z Cobu! Nekladl jsem překážek tekoucí vodě."

"Ó Hudebníku, jenž jsi přišel z pravodstva! Nekřičel jsem příliš."

"Ó ty Jenž popřáváš zdar lidstvu, jenž jsi přišel ze svého domu! Nehaněl jsem boha."

"Ó ty Jenž chystáš dobro, jenž jsi přišel z kraje Harpuny! Nepůsobil jsem otoků."

"Ó Poutateli duchů, jenž jsi přišel z Města! Nevypínal jsem se nad svůj stav."

"Ó ty Jenž máš nádhernou hlavu, jenž jsi přišel z díry! Nebyla větší moje spotřeba než postačoval můj majetek."

"Ó ty Jenž odnášíš svůj podíl, jenž jsi přišel z podzemí! Nezdržoval jsem boha ve svém městě."

 

 

 

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

Prešov bude po výbuchu plynu hľadať odpovede, panelák prezrie statik

Výbuch neprežilo najmenej päť ľudí, ich počet sa pravdepodobne zvýši.

Únik plynu a poškodené potrubie. Čo sa dialo pred výbuchom v Prešove

Zatiaľ nie je jasné ako udalosti spolu súvisia.


Už ste čítali?